aneb mentální anorexie, bulimie, těžká obezita a další poruchy související s výživou
V souvislosti s „koronavirovou dobou“ se zdá, že poruch příjmu potravy narůstá, hlavně u dětí a mládeže. V této náročné době trpí především ti nejcitlivější a nejzranitelnější z nás.
V této souvislosti je třeba říci, že vedle toho, co jíme, kdy jíme, je také důležité, zda jídlo (hladovění) není prostředek proti stresu, traumatu a tlakům společnosti. Pod tlakem společnosti si můžeme představit třeba sdílení „ideálních postav šťastných lidí“ (postav mnohdy počítačově upravených, přičemž jejich nositelé nemusí být zdaleka tak HAPPY, jak se tváří) na sociálních sítích, v časopisech, v televizi apod. a z toho plynoucí nespokojenost s vlastním NORMÁLNÍM tělem.
Velmi důležité je uvědomit si, že hladověním nebo nadměrným zajídáním (tzv. žravostí) trauma, vztek, stres, ani tlak okolí nevyřešíme, jen si sami ještě více ubližujeme. V takových situacích kromě stravovacího režimu je neméně důležitá podpora blízkého člověka, lékaře, nutričního specialisty, psychologa. Někdy stačí například podpora kamarádky / kamaráda a spolupráce s lékařem, jindy třeba pomoc psychologa / psycholožky a nutriční specialistky / nutričního specialisty, příjemný druh relaxace, jóga… V těžkých případech nejlépe všechno dohromady, protože tady už je ohroženo nejen zdraví, ale i život.
Pokud jde o mentální anorexii (zjednodušeně řečeno odmítání jídla, ztráta hladu) nebo bulimii (pozření velkého množství jídla a vyvolávání zvracení) je určitým návodem zodpovězení 5 otázek:
- Cítíte se někdy až k zbláznění nepříjemně plná / plný?
- Bojíte se ztráty kontroly nad množstvím snědeného jídla?
- Ztratila / ztratil jste v poslední době na váze více než 7 kg po dobu 3 měsíců?
- Myslíte si, že jste tlustá / tlustý, když si ostatní myslí, že jste příliš štíhlá / štíhlý?
- Myslíte si, že jídlo ovládá Váš život?
Kladné odpovědi samozřejmě znamenají problém. Pak je potřeba využít všechny nabízené možnosti včetně lékařské pomoci.